image
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie

Historie

Brťov

Jméno po brtech, přirozených úlech.

První psaná zmínka o obci je r. 1399 -Náhrad z Blanska zde měl 18 lánů a hospodu. Je zde také zmínka o Vrankové Lhotě, která byla patrně v místech na "Vrankovech."

Později obec náležela k černohorskému panství, kde je o ní zmínka r. 1549.

Přifařena a přiškolena byla obec Brťov do Bořitova.. Je psáno, že desátek faráři činil 30 měr pšenice, 45 měr ovsa, 14,5 mázů másla a 87 vajec.

Když byla v r. 1785 zřízena fara v Dlouhé Lhotě, byl tam Brťov nově přifařen a přiškolen Obecní pečeť pochází z r. 1823 a má ve znaku kapličku.

V r. 1900 měla obec Brťov 58 domů a 319 obyvatel.

V tomto roce byla za 20 728 K postavená jednotřídní škola, ale začalo se v ní vyučovat od jara r.1901.

Brťov

Jeneč

Byla založena některým pánem z Lomnice, v jejichž rodině se často vyskytuje křestní jméno Jenec, Jenč, Jan. 

První zmínka o dědině je z r. 1358 v souvislosti s přesunem majetku Ješka Kuby z Jenče.

Potom se jméno obce vyskytuje již jako součást černohorského panství r. 1549, podobně jako Brťov.

Ještě r. 1509 patřila obec farou do Újezda.

Ve znaku obce byl snop a pole s klasy. Nápis na pečeti "Obec Gencz".

V r. 1900 měla obec 27 čísel a 95 obyvatel.

Jeneč

Kronika obce

Beseda nad kronikou Obce Brťov-Jeneč

První zápisy

Začátek zápisů kroniky je datován 1. 9. 1923.
Kronika začíná seznamem domů se jmény jejich majitelů a podruhů v roce 1918. Počet zapsaných čísel je 68. Některá zapsaná jména obyvatel se v obci vyskytují dodnes - Zachoval, Kouřil, Svoboda. Říha, Odehnal, Pavlů, Kouřil, Matal - některá však už z obce vymizela- na př. Oujezdský, Jokeš, Klusák, Kalous, Klouba, Holcner .

Povolání tehdejších obyvatel byla následující

Rolník 27
Domkář 10
Obchodník 2
Hostinský 2
Řezník 2
Hokynář 4 (Bednařík, Cvrkal, Klímová, Kalousová)

Dělnická povolání

Tesař 2
Švec 3
Zedník 5
Krejčí 2
Cestář 1
Nádeník 2
Kotlář 1 (Holub Ant.)

První kronikář byl řídící učitel Kornel Grim, který zaznamenal do kroniky dvě pro obec významné události zpětně. Byla to historie výstavby školy v Brťově a odraz událostí 1. světové války v naší obci.

Dějiny školy v Brťově

Začínají popisem situace koncem 19. století.
Ze zápisů vyplývá, že usnesení obecního zastupitelstva v Brťově dne 24. července 1898, aby si obec postavila samostatnou školu ( Jeneč se k žádosti připojila 1. září 1898).

Vedle skutečné potřebnosti školy pro velký počet brťovských a jenečských dětí, zde hrálo dosti velkou úlohu určité furianství našich předků vzhledem k obci

Dlouhá Lhota. Zde se totiž ve škole uvažovalo o stavbě třetí třídy a v Brťově nebo Jenči, kde na to prostředky měli, nebyla škola vůbec.

Obdivuhodná je odvaha, pohotovost a vytrvalost, kterou prokázali starostové a zastupitelé obou obcí při překonání mnoha úředních jednání s obcí Dlouhá

Lhota, okresní a zemskou školní radou a dokonce i s místodržitelstvím. Celý rok trvala jednání o vyškolení našich obcí ze školního obvodu dlouholhotského a o povolení zřízení jednotřídní školy. Po výnosu Zemské školní rady ze dne 28. července 1899 bylo konečně možno přistoupit k dalším praktickým krokům.
Dne 16. listopadu 1899 bylo komisním šetřením schváleno druhé ze tří, již před rokem vybraných stavebních míst v Brťově. Byla to "krajina Františka Matala č. 17 a k ní ještě přikoupeno sousední pole Josefa Zemánka č. 39."

Stavba školní budovy, bytu správce školy a hospodářské budovy byla zadána zednickému mistru Jindřichu Severovi z Býkovic (v kronice se ještě nazývají Bejkovice). Jiné práce byly zadány různým řemeslníkům. Potřebné stavivo dodaly obě obce během zimy a časného jara. Okresní školní rada v předstihu již 30. května 1900 nařídila, aby byla ustavena místní školní rada. Obě obce se však nemohly shodnout na počtu členů rady, a tak jim bylo 6. července nařízeno, že každá obec má mít v místní školní radě jednoho člena a jednoho náhradníka.Práce na stavbě školy se hned zjara roku 1900 rozběhly rychlým tempem.

Škola byla dostavěna, zkolaudována, vysvěcena, úředně otevřena 28. října 1900. I přesto děti z našich obcí ještě celou zimu 1900-1901 překonávaly útrapy při cestě do školy v Dlouhé Lhotě. Chyběl učitel, ale přesný úřední konkursní postup, který úřady přesně vyžadovaly, musel být dodržen. Konkursem nakonec prošel pan Kornel Grim a dne 16. března 1901 mohlo být na brťovské škole zahájeno vyučování.

Pan řídící Kornel Grim, první správce školy, byl osobností, která se nezapomenutelně zapsala do dějin školy, ale i obou našich obcí.
Narodil se v Jedovnicích dne 2. listopadu 1865. Po absolovování reálky v Brně, byl po 2 semestry řádným posluchačem "hornické přípravy" na vysokých školách technických v Praze a v Brně. R. 1886, ve svých 21 letech se stal učitelem v Ostrově u Macochy, kde působil 12 roků. Potom vyučoval po 3 roky v Doubravici. Ve svých 36 letech - 16. března 1901 byl ustanoven správcem školy v Brťově. Na škole působil do 1. prosince 1926, kdy v 61 letech- jak sám v kronice píše - "odešel na dovolenou do pensionování".

Vraťme se však na začátek minulého století. Do prázdnin r. 1901 "bylo vyučováno 96 dítek, ač učebna pojme nejvýše 80". Protože tento vysoký počet dětí přetrvával, bylo úředně povoleno polodenní vyučování. Polodenní vyučování v jednotřídní škole zřejmě vyhovovalo žákům i rodičům a vydrželo až do roku 1906. Jednání, která potom nastala, jsou perfektní ukázkou rázných, přesných a rychlých c.k. úředních postupů a rozhodnutí:

Okresní školní rada vyzvala výnosem ze 30. září 1906 místní školní radu, aby co nejdříve zakročila o rozšíření školy na dvoutřídní, což bylo vykonáno 12. října 1906. Zemská školní rada povolila zásadně toto rozšíření výnosem ze dne 9. listopadu 1906. Na základě toho usnesla se místní školní rada dne 11. ledna 1907 požádati o komisi o prozkoumání staveniště. Stalo se tak 23. března 1907. Plány a rozpočet vypracované zednickým mistrem Jindřichem Severou z Býkovic schválila okresní školní rada 31. července 1907.

Do poloviny září 1907 "šlo vše v klidu a ochotně". Následoval však ostrý rozpor mezi správcem školy, místní školní radou a zastupitelstvy obou obcí, který ovlivňovali lhotecký a černohorský farář. V pozadí rozporu byla skutečnost, že "farář se na učitele rozhněval proto, že nevolil do říšské rady podle jeho přání".

Navíc "Jenč, která užívá dětí za pasáky, podala 16. září protest, neboť polodenní vyučování se všem zamlouvalo." Nato se roztočila ostrá jednání mezi okresní školní radou a oběma obcemi představovanými místní školní radou. C. k. zemská i okresní školní rada postupovaly rázně a nekompromisně. V období mezi 18. září 1907 a 15. srpnem 1908 přinutily nadřízené školní rady obě obce, aby stavbu 2. třídy zadaly, financovaly a realizovaly.

V kronice je zaznamenáno v tomto období 6 výnosů okresní školní rady, 1 výnos zemské školní rady a sedm aktivit zastupitelstev a místní školní rady. Hrubá stavba přístavby ukončena na podzim 1908 a následující rok dne 10. srpna 1909 byla zkolaudována.
Stará budova školy z roku 1901 s hospodářským stavením pro správce školy stála 20 728 K Přístavba a oprava staré budovy stála 10 392 K.

Od 1. října 1909 se učilo ve dvou třídách. Správce školy byl jmenován nadučitelem a ve druhé třídě ustanoven zatimní učitel František Ryšavý z Brna (měl 20 roků). 7. února 1910 ustanoven definitivním učitelem Jan Šafránek (29 roků ).

Jako ředitelé brťovské školy působili:

1901 - 1926 Kornel Grim
1926 - 1958 Bohumil Palán
1958 - 1960 Emílie Matalová ze Žernovníka
1960 - 1969 Josef Šír a po jeho onemocnění jeho paní Božena Šírová
1969 -1971 se vrátila Emílie Matalová
1971- 1973 Alena Jílková
  • r. 1952 se škola stala jednotřídní - 33 žáků 1. - 5. roč. Starší žáci začali nejdříve chodit a pak jezdit autobusem do měšťanské školy v Černé Hoře. Ve školním roku 1956-1957 se opět obnovily 2 třídy - do školy chodilo 43 žáků.
  • r. 1973 byla škola zrušena a všechny školou povinné děti z naší obce dojíždí od této doby do ZŠ v Černé Hoře nebo jiných škol. Poslední školní rok existence školy byla otevřena jedna třída se 17 žáky ve čtyřech postupných ročnících.
  • V budově školy došlo k rekonstrukci a byla zde otevřena r. 1974 Mateřská škola a v jedné místnosti umístěna Obecní knihovna. Informace